Země je planeta, která existuje již více než 4,5 miliardy let a za tu dobu prošla mnoha změnami. Ne každé období v historii naší planety však bylo pro život příznivé. Vědci rozlišují několik období masového vymírání, kdy došlo k masovému vymírání živých organismů.
První období masového vymírání, takzvaný "prekembrický kolaps", se odehrálo asi před 443 miliony let a vedlo k vyhynutí asi 85% mořských druhů, včetně trleilobitů a raných ryb. Předpokládá se, že globální změny klimatu a pokles hladiny kyslíku v oceánu jsou hlavními příčinami tohoto vymírání.
Druhé období masového vymírání přišlo na konci devonského období, přibližně před 360 miliony let. Toto období, známé jako" biotická krize novotorijské doby", vedlo k vyhynutí asi 70% odrůd mořských organismů, včetně brachiopod a trailobitů. Hlavním důvodem tohoto vymírání je snížení pelagických zón a zastavení stratifikace oceánských vod.
Třetí období masového vymírání, ke kterému došlo asi před 252 miliony let, je známé jako "Permský kolaps" nebo "událost Permo-triasového přechodu". V důsledku této události zmizelo asi 96% druhů mořských organismů a 70% druhů pozemských organismů. Vědci se domnívají, že příčinou tohoto vymírání byla silná změna klimatu spojená s tvorbou velkých lávových masivů a uvolňováním plynů do atmosféry.
S každým obdobím masového vymírání jsou spojeny jeho zvláštnosti a příčiny, obecným trendem je však to, že vyhynutí vedlo ke vzniku nových druhů a evolučnímu vývoji života na Zemi.
Kolik období masového vymírání vědci rozlišují
Vědci identifikují pět masových vymírání v historii země, která významně ovlivnila různé formy života. Tato masová vymírání se vyznačovala numerickým úbytkem druhů a množstvím zvířat a rostlin.
První masové vymírání, známá jako "Ordoviksko–Silurská krize", nastala asi před 445 miliony let. V důsledku této události zemřelo asi 85% druhů mořských organismů. Hlavním důvodem masového vymírání byla změna klimatu a pokles hladiny kyslíku v oceánu.
Druhé masové vymírání k tzv. "devonské permské krizi" došlo asi před 375 miliony let. Tato událost způsobila smrt asi 75% druhů, včetně mnoha ryb a rostlin. Hlavní příčinou této krize byla změna složení atmosféry a zhoršení stanovišť způsobená vulkanickou aktivitou.
Třetí masové vymírání, známá jako "permsko-triasová krize", nastala asi před 252 miliony let. V důsledku této krize zemřelo více než 90% druhů na Zemi, včetně mnoha mořských a suchozemských zvířat. Předpokládá se, že hlavní příčinou události byla zvýšená sopečná aktivita, která uvolnila obrovské množství plynů a popela.
Čtvrté masové vymírání, známá jako "triassko-Jurská krize", nastala asi před 200 miliony let. Toto vymírání vedlo ke smrti asi 70% druhů, včetně některých dinosaurů a mořských plazů. Možné příčiny této události jsou klimatické změny a vypouštění radioaktivních látek do atmosféry.
Páté masové vymírání je to ct krize, která nastala před 66 miliony let. V důsledku této události zemřelo asi 75% druhů, včetně dinosaurů. Hlavním důvodem hromadného vymírání je srážka meteoritu se zemí, která způsobila globální oteplování a ničivé dopady na biosféru.
Studium těchto masových vymírání pomáhá vědcům pochopit, jaké faktory a události mohou mít vážný dopad na vývoj života na Zemi a v budoucnu.
První období masového vymírání
První období masového vymírání na zemi, známé také jako rozsáhlá destrukce,došlo asi před 443-443, 8 miliony let.
Během tohoto období došlo k významným změnám v biosféře planety. Předpokládá se, že asi 85% druhů mořských organismů a 75% druhů pozemských organismů zemřelo. Příčiny hromadného vymírání v prvním období nejsou zcela definovány, existuje však několik hypotéz.
Jedna hypotéza spojuje hromadné vymírání se změnami klimatu. V této době došlo k významným změnám v geoklimatickém prostředí způsobeným poklesem hladiny moří, globálními změnami atmosféry a katastrofami počasí.
Další hypotéza označuje vyhynutí za vulkanickou aktivitu. Během prvního masového vymírání došlo k rozsáhlé sopečné erupci, která měla za následek vypuštění velkého množství toxických plynů a popela do atmosféry.
Je zajímavé poznamenat, že první období masového vymírání bylo jednou z největších a nejničivějších událostí v historii planety. V důsledku tohoto vymírání však došlo i ke vzniku nových druhů organismů, které obsadily uvolněné ekologické výklenky.
Druhé období masového vymírání
Druhé období masového vymírání, známé také jako období pozdního Devonu, nastalo asi před 360 miliony let. Je považován za jedno z pěti nejsilnějších masových vymírání v historii země.
Během tohoto období vyhynulo velké množství různých živočišných a rostlinných druhů, což vedlo k významným změnám v biologických komunitách na planetě. Postiženy byly především mořské organismy, včetně býložravců a dravých korýšů, měkkýšů a ryb. Mnoho druhů amonitů, které byly v té době dominantními organismy, také vyhynulo.
Vědci se dlouhodobě přou o příčiny druhého období masového vymírání. Jednou ze základních hypotéz je, že byl způsoben klimatickými změnami spojenými s globálním ochlazováním. Jiní vědci naznačují, že příčinou vyhynutí mohla být sopečná aktivita, změny hladiny moře nebo kosmická asteroidová nebo kometární aktivita.
Druhé období masového vymírání mělo dlouhodobé důsledky pro biologickou rozmanitost na Zemi. Většina organismů, které tuto událost přežily, byly druhy s malými rozměry. Na konci Devonu se život na planetě začal obnovovat a objevily se nové druhy organismů přizpůsobené novým ekologickým podmínkám.
| Období | Místo | Hlavní skupiny živých bytostí postižených vyhynutím |
|---|---|---|
| Druhé období masového vymírání | Převážně mořské komunity | Korýši, měkkýši, ryby, amoniti |
| . | . | . |
Třetí období masového vymírání
Příčiny třetího masového vymírání stále vyvolávají diskuse mezi vědci. Jednou z nejpravděpodobnějších hypotéz je sopečná aktivita v moderní Sibiři známá jako sibiřské Trappové sopky. Expanze vulkanických oblastí vedla k vypouštění velkých objemů plynů, včetně oxidu uhličitého a sirného anhydridu, což vedlo ke změně složení atmosféry a utlumilo globální oteplování.
Zvýšení teploty oceánů a změna chemického složení vody vedly k vytvoření "anoxických událostí" - zón s nízkým obsahem kyslíku, což ovlivnilo organismy žijící v mořích a na březích. Složitá souhra klimatických změn a ekologických podmínek vedla ke zničení potravinových sítí a masovému vymírání organismů.
Třetí období masového vymírání otevřelo novou kapitolu v historii země a vytvořilo příležitost pro vývoj nových druhů. Příchod dinosaurů a vývoj nových ekosystémů dal vzniknout éře druhohor a způsobil moderní biologickou rozmanitost.