Pokaždé, když zadáme adresu do řádku prohlížeče a stiskneme enter, dojde k neuvěřitelně složitému procesu, který nám umožní dostat se na požadovaný web. V tomto článku se podíváme na hlavní fáze a mechanismy, které jsou v tomto procesu zapojeny.
První fází je proces povolení domény. Když zadáme adresu do řádku prohlížeče, prohlížeč odešle požadavek na server DNS, aby získal IP adresu přidruženou k této doméně. Server DNS reaguje poskytnutím potřebných informací a prohlížeč obdrží IP adresu, na které může kontaktovat všechny zdroje webu.
Prohlížeč poté naváže spojení s webovým serverem pomocí protokolu HTTP nebo HTTPS pro přenos dat. Webový server přijímá připojení a zpracovává požadavek prohlížeče. Tato fáze zahrnuje přenos dat mezi prohlížečem a serverem, abyste získali požadované informace.
Dále server zpracovává požadavek a odešle zpět odpověď. Odpověď může obsahovat HTML kód, který prohlížeč zobrazuje jako webovou stránku, nebo jiné datové typy, jako jsou obrázky, dokumenty nebo zvukové soubory. Prohlížeč interpretuje přijatou odpověď a zobrazuje ji uživateli.
Celá tato složitá sekvence akcí, která se odehrává ve zlomku sekundy, nám umožňuje získávat informace a využívat všechny Možnosti Internetu bez velkého úsilí. Když se dozvíte o základních krocích a mechanismech, které stojí za zadáním adresy do řádku prohlížeče, můžete lépe pochopit, jak Internet obecně funguje.
Kroky pro zadání adresy do řádku prohlížeče
- Tvorba URL: uživatel zadá adresu webové stránky do řádku prohlížeče. Tato adresa se nazývá URL (Uniform Resource Locator) a skládá se z několika částí, jako je schéma (např. http://), název domény (např. www.example.com) a cesta ke konkrétnímu souboru nebo prostředku na serveru.
- Kontrola mezipaměti: před odesláním požadavku na server prohlížeč nejprve zkontroluje, zda je v jeho mezipaměti požadovaná stránka. Mezipaměť je dočasné úložiště souborů s webovými stránkami, které může prohlížeč použít k rychlému přístupu k nim. Pokud je stránka nalezena v mezipaměti a nebyla změněna od poslední návštěvy, prohlížeč ji může zobrazit okamžitě, aniž by byl stažen ze serveru.
- Usnesení DNS: pokud stránka není v mezipaměti prohlížeče nebo byla změněna, prohlížeč by měl určit IP adresu serveru, na kterém se webová stránka nachází. Za tímto účelem odešle požadavek na server DNS-speciální službu, která převede název domény na adresu IP. Po obdržení IP adresy může prohlížeč pokračovat v procesu načítání stránky.
- Připojení: když je získána IP adresa, prohlížeč naváže TCP spojení se serverem, na kterém je webová stránka umístěna. K navázání spojení si prohlížeč a server vyměňují speciální datové balíčky zvané TCP balíčky.
- Odeslání požadavku HTTP: po instalaci připojení prohlížeč odešle požadavek HTTP na server. HTTP (Hypertext Transfer Protocol) je protokol používaný k přenosu dat na internetu. Dotaz obsahuje metodu (například GET nebo POST) a cestu k požadovanému zdroji.
- Zpracování a přenos dat: server obdrží požadavek HTTP, zpracuje jej a odešle zpět odpověď HTTP. Http odpověď obsahuje stavový kód, například 200 OK (dotaz byl úspěšně proveden), 404 Not Found (stránka nebyla nalezena) a tělo odpovědi – data, která se zobrazí na webové stránce.
- Zobrazení webové stránky: po obdržení odpovědi HTTP prohlížeč přijme data a zobrazí je uživateli na webové stránce. Prohlížeč interpretuje HTML kód, aplikuje CSS styly a provede JavaScript kód, aby vytvořil konečné zobrazení stránky na obrazovce.
Zadání adresy webové stránky do řádku prohlížeče je tedy složitý proces, který zahrnuje několik kroků a mechanismů. Pochopení těchto fází nám pomůže vědomě používat internet a zlepšit naši práci s webovými stránkami.
Zadání adresy do řádku prohlížeče
Když uživatel zadá adresu do řádku prohlížeče a stiskne Enter, nastanou následující hlavní kroky a mechanismy:
| Fáze | Popis |
|---|---|
| 1 | Prohlížeč analyzuje zadanou adresu a přiděluje název domény. |
| 2 | Prohlížeč odešle požadavek na server DNS, aby získal IP adresu odpovídající zadanému názvu domény. |
| 3 | Server DNS vrací prohlížeči IP adresu požadovaného názvu domény. |
| 4 | Prohlížeč naváže TCP připojení k webovému serveru pomocí výsledné IP adresy a výchozího portu (obvykle port 80). |
| 5 | Prohlížeč odešle požadavek HTTP na webový server obsahující metodu (například GET), cestu k požadovanému prostředku a další záhlaví. |
| 6 | Webový server obdrží požadavek HTTP a zahájí zpracování. |
| 7 | Webový server najde požadovaný zdroj a odešle jej jako odpověď HTTP. |
| 8 | Prohlížeč obdrží HTTP odpověď a začne ji zpracovávat. |
| 9 | Prohlížeč zobrazí výsledný zdroj, provede jeho skripty a vykreslí jej na obrazovce. |
Zadání adresy do řádku prohlížeče je tedy proces, který zahrnuje odesílání dotazů a přijímání odpovědí mezi klientským prohlížečem a webovým serverem, aby bylo možné stáhnout a zobrazit požadovanou webovou stránku nebo zdroj.
Místní mezipaměť DNS a hostitelský soubor
Když zadáte adresu do řádku prohlížeče, musí být převedena na IP adresu, aby si prohlížeč mohl stáhnout příslušnou webovou stránku. K tomu se používá proces zvaný DNS rozlišení, ve kterém prohlížeč přistupuje k serveru DNS, aby získal IP adresu domény.
Řešení DNS však může trvat značnou dobu a způsobit zpoždění načítání stránky. Aby se tomu předešlo, operační systémy používají místní mezipaměť DNS. Když zadáte adresu do prohlížeče, operační systém nejprve zkontroluje mezipaměť DNS, aby zjistil, zda byl tento požadavek proveden dříve.
Pokud je záznam domény DNS přítomen v místní mezipaměti, může operační systém použít tyto informace k nalezení adresy IP, aniž by oslovil vzdálený server DNS. Je to mnohem rychlejší, protože mezipaměť DNS je ve vašem počítači a nevyžaduje přeposílání požadavků přes síť.
Kromě toho existuje další důležitý mechanismus, který pomáhá určit, která IP adresa by měla být spojena s konkrétní doménou. Jedná se o soubor hosts (hostitelský soubor), který se nachází ve vašem počítači. V souboru hosts můžete ručně zadat shody názvů domén a IP adres. Operační systém tento soubor zkontroluje před oslovením serveru DNS, a pokud existuje shoda, použije zadanou IP adresu bez dalších dotazů.
Místní mezipaměť DNS a hostitelský soubor umožňují optimalizovat proces rozlišení DNS a zkrátit čas potřebný k načtení stránky. Poskytují také uživatelům možnost spravovat a kontrolovat shody domén a IP adres.
Přístup k serveru DNS
Když zadáte adresu, prohlížeč předá žádost o povolení názvu domény (např. www.example.com) na váš server DNS. Server DNS provádí určité kroky k nalezení příslušné IP adresy.
Server DNS musí nejprve zkontrolovat svou mezipaměť. Mezipaměť je úložiště, které obsahuje informace o dříve požadovaných názvech domén a jejich příslušných IP adresách. Pokud server DNS najde požadovaný název domény ve své mezipaměti, vrátí příslušnou IP adresu.
Pokud požadovaný název domény není nalezen v mezipaměti serveru DNS, provede rekurzivní dotaz na jiné servery DNS pro informace o adrese IP. Rekurzivní dotaz znamená, že server DNS se musí obrátit na jiné servery a nadále žádat o informace, dokud nedostane plnou odpověď.
Server DNS obvykle odkazuje na kořenový server DNS, který obsahuje informace o zónách domény nejvyšší úrovně (např. .com,. org,. Net atd.). Poté přejde na server DNS, který je zodpovědný za požadovanou doménu (např. .com), a tak dále, dokud neobdrží IP adresu pro požadovaný název domény.
Po dokončení přístupu na server DNS prohlížeč obdrží odpovídající IP adresu a může pokračovat v procesu připojení k serveru, který ukládá webovou stránku, kterou požadujete.
Kontrola mezipaměti serveru DNS
Mezipaměť serveru DNS obsahuje informace o dříve požadovaných adresách, což umožňuje urychlit proces překladu názvu domény na adresu IP. Při zadávání adresy prohlížeč nejprve zkontroluje, zda je tato adresa v mezipaměti serveru DNS.
Pokud je požadovaná adresa přítomna v mezipaměti, prohlížeč obdrží odpovídající IP adresu a odešle požadavek na tuto adresu. To urychluje načítání webové stránky, protože není nutné přistupovat k serveru DNS, abyste získali IP adresu.
Pokud však požadovaná adresa není v mezipaměti serveru DNS, musí prohlížeč odeslat požadavek na server DNS, aby získal příslušnou IP adresu. Server DNS provede řadu kroků k nalezení a vrácení adresy IP požadovaného jména.
Nakonec po obdržení IP adresy může prohlížeč navázat spojení se serverem, kde je uložena webová stránka, kterou požadujete, a začít stahovat obsah stránky.
Požadavek na kořenové servery DNS
Na internetu existuje několik kořenových serverů DNS, které se zabývají ukládáním informací o kořenových zónách názvů domén. Kořenové zóny jsou nejvyšší úrovní hierarchie názvů domén, která zahrnuje všechny globální domény.
Když prohlížeč odešle požadavek na kořenové servery DNS, předá jim název domény, který byl zadán do řádku prohlížeče. Například, pokud jste zadali "google.com",, žádost bude obsahovat toto doménové jméno.
Kořenové servery DNS neobsahují úplné informace o každém názvu domény, ale vědí, které servery spravují domény nejvyšší úrovně (.com, .net,. org atd.). Kořenové servery DNS odešlou odpověď s informacemi o serveru, který je zodpovědný za doménu nejvyšší úrovně.
Požadavek na kořenové servery DNS tak umožňuje určit, který server DNS je zodpovědný za název domény zadaný do řádku prohlížeče. Poté musí prohlížeč odeslat požadavek na příslušný server DNS, aby získal IP adresu webu a navázal s ním spojení.
Dotaz na renomované servery DNS
Jakmile uživatel zadá adresu, prohlížeč ji rozdělí do oddílů, počínaje názvem domény v opačném pořadí. Například pro adresu "www.example.com" prohlížeč nejprve odešle požadavek na server .com, poté na server example.com a nakonec na server www.example.com..
Prohlížeč poté odešle požadavek na místní server DNS, který může být buď ručně nakonfigurován, nebo získán automaticky od poskytovatele internetových služeb. Pokud místní server DNS zná shodu mezi adresou a IP adresou, vrátí IP adresu prohlížeči, který může pokračovat v procesu načítání stránky.
Pokud místní server DNS nezná shodu, obrátí se na autoritativní servery DNS, které jsou zodpovědné za zadanou doménu. Místní server DNS odešle požadavek na autoritativní servery DNS zadáním požadované domény. Autoritativní servery DNS vracejí IP adresu prohlížeči prostřednictvím místního serveru DNS.
Požadavek na autoritativní servery DNS tak umožňuje prohlížeči získat IP adresu, na které lze navázat spojení se serverem obsahujícím požadovanou webovou stránku. Názvy domén jsou uživatelsky přívětivé, protože je snazší zapamatovat si slova než sady číslic IP adres.
Získání IP adresy serveru
Zadáním adresy do řádku prohlížeče a odesláním dotazu probíhá proces získání IP adresy serveru. Tato adresa je nezbytná k vytvoření spojení mezi klientem a serverem.
Mezi hlavní kroky a mechanismy pro získání IP adresy serveru patří:
- Řešení názvu hostitele. Když uživatel zadá adresu webu do řádku prohlížeče, prohlížeč zahájí proces rozlišení názvu hostitele. V první fázi prohlížeč zkontroluje mezipaměť záznamů DNS, kde jsou již uložené dříve navštívené adresy.
- Přístup k serveru DNS poskytovatele. Pokud není IP adresa nalezena v mezipaměti prohlížeče, obrátí se na server DNS svého poskytovatele, aby získal IP adresu serveru, ke kterému má být připojení připojeno.
- Rekurzivní algoritmus DNS serveru. Server DNS poskytovatele může buď sám určit požadovanou IP adresu, nebo se pro tyto informace obrátit na jiné servery DNS. Tímto způsobem servery DNS vyměňují dotazy a odpovědi, dokud není nalezena požadovaná IP adresa.
- Získání IP adresy serveru. Jakmile server DNS poskytovatele určí IP adresu serveru, vrátí ji prohlížeči. Prohlížeč poté použije tuto IP adresu k nastavení připojení k serveru.
Získání IP adresy serveru je tedy důležitou součástí procesu zadávání adresy do řádku prohlížeče a umožňuje vám navázat spojení s požadovaným serverem pro načtení webové stránky nebo provedení dalších požadavků.
Připojení TCP k serveru
TCP (Transmission Control Protocol) je protokol pro přenos dat, který využívá IP sítě k spolehlivému poskytování informací.
Při instalaci připojení TCP prochází prohlížeč a server následujícími kroky:
- Iniciace připojení: Prohlížeč odešle serveru balíček s příznakem SYN (synchronizace) a náhodným číslem (sequence number), aby zahájil proces navázání připojení.
- Zpětná vazba: Server obdrží balíček s vlajkou SYN a vygeneruje svou náhodnou číselnou odpověď, včetně vlajky SYN. Server poté odešle balíček zpět prohlížeči.
- Navázání spojení: Prohlížeč obdrží balíček od Serveru s potvrzením SYN a zkontroluje správnost náhodných čísel. Pokud je kontrola úspěšná, prohlížeč odešle serveru balíček s vlajkami ACK (acknowledge) a SYN, aby navázal připojení.
- Potvrzení instalovaného připojení: Server obdrží balíček s potvrzením ACK a SYN z prohlížeče a zkontroluje je. Pokud je vše v pořádku, server odešle prohlížeči potvrzovací balíček s příznakem ACK a připojení TCP se naváže.
Nastavení připojení TCP je tedy proces interakce mezi prohlížečem a serverem, který zahrnuje přenos a potvrzení paketů s vlajkami SYN a ACK. Toto je nezbytný krok před přenosem dat mezi klientem (prohlížečem) a serverem.