Sedmý odstavec učebnice dějepisu pro 7. třídu se zabývá proměnnými historickými událostmi, ke kterým došlo během Velké francouzské revoluce (1789 – 1799). V tomto období zažila Francie hlubokou politickou a sociální krizi, která vedla ke svržení monarchie a vytvoření republikánského řádu.
Mezi nejznámější a nejvýznamnější události v tomto odstavci patří začátek Velké francouzské revoluce v červenci 1789, kdy se pařížský lid vylil z krize v životě obyčejných lidí a povstal proti absolutismu krále Ludvíka XVI.
V tomto období došlo k buržoazní revoluci, která byla zase příčinou zásadních změn v politickém, sociálním a ekonomickém uspořádání francouzské společnosti.
Jedním z hlavních výsledků revoluce bylo přijetí Deklarace lidských a občanských práv, ve které byly zakotveny základní politické a občanské svobody celého národa. V období revoluce se rozvíjely další důležité procesy-zřeknutí se nevolnictví, ustavení a rozvoj republikánské formy vlády, vyhlášení rovnosti všech občanů před zákonem.
Sedmý odstavec učebnice dějepisu nové doby pro 7. třídu tak vypráví o klíčových událostech a transformacích, které se odehrály během Velké francouzské revoluce. Tyto události měly obrovský význam pro rozvoj nejen Francie, ale celé Evropy a měly vliv na následné historické procesy v různých zemích.
Kapitola 1: vznik nového ekonomického systému
V nové době došlo k výrazným změnám v ekonomice. Jedním z hlavních důvodů těchto změn byl velký geografický objev, který vedl ke vzniku globálních obchodních vazeb mezi zeměmi.
Tyto nové obchodní vazby vedly ke vzniku nového ekonomického systému, který dostal název merkantilismus. Hlavním cílem merkantilismu bylo hromadění zlata a stříbra zvýšením vývozu a omezením dovozu.
Hospodářský růst v tomto období byl spojen s koloniálním rozvojem nových zemí a rozvojem námořní a říční dopravy. Koloniální evropské mocnosti vytvářely své kolonie a využívaly je jako zdroj surovin a odbytových trhů pro své zboží.
Merkantilismus přispěl ke vzniku kapitalismu neboli tržní ekonomiky. Na trhu se zboží a služby začaly prodávat a nakupovat za volné ceny a podnikatelé začali investovat své peníze do zakládání podniků. Rozvoj kapitalismu vedl ke snížení role feudální zemědělské ekonomiky a posílení tržních vztahů.
Vznik nového ekonomického systému v nové době, založeného na obchodu, kolonialismu a kapitalismu, tedy vedl k zásadním změnám v sociální a ekonomické oblasti společnosti.
Část 2: nejdůležitější objevy a vynálezy nové doby
V období novověku, které trvalo od 16.do 18. století, došlo k mnoha důležitým objevům a vynálezům, které měly revoluční význam pro rozvoj vědy, techniky a kultury. Jedním z nejdůležitějších objevů byl objev Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Tento objev změnil obraz světa a vedl k zahájení rozvoje nových území, otevření nových obchodních cest a kolonizace.
Dalším důležitým objevem byl objev heliocentrického systému Vasilijem Brunem a Nikolajem Kopernikem. Dokázali, že Země obíhá kolem Slunce a není středem vesmíru. Tento objev se stal základem pro rozvoj astronomie a kosmologie.
V nové době bylo také provedeno mnoho důležitých vynálezů. Jedním z nejvýznamnějších vynálezů byl vynález knihtisku Johanna Gutenberga v polovině 15.století. Vznik knihtisku přispěl k šíření znalostí, rozvoji kultury a vzdělávání.
Nová doba byla také poznamenána vynálezy v oblasti vědy a techniky. Důležitým vynálezem byl dalekohled vytvořený Galileo Galileem na počátku 17.století. Dalekohled umožnil mnoho objevů v astronomii a fyzice.
Také v nové době byly vynalezeny parní stroj James Watt, elektřina Benjamin Franklin a telefon Alexander Bell. Všechny tyto vynálezy hrály obrovskou roli ve vývoji průmyslu, dopravy a komunikace.
Část 3: rozkvět průmyslu a začátek kapitalismu
Období od konce 18.století do poloviny 19. století bylo poznamenáno bouřlivým rozvojem průmyslu a vznikem kapitalismu. V tomto období došlo k významným změnám v ekonomice, sociálních vztazích a politice.
Základem průmyslového rozvoje byla mechanizace výroby a používání strojů, které dokázaly nahradit manuální práci. Byly otevřeny nové továrny, továrny, manufaktury a výrazně se zvýšila produkce zboží. Nedostatek pracovních sil vedl ke vzniku továrního systému, kde se dělníci hromadně shromažďovali v továrnách, aby pracovali a dostávali plat.
Zvýšení produkce způsobilo růst hospodářského blahobytu a také rozdělení společnosti na dvě hlavní skupiny: buržoazii a dělnickou třídu. Buržoazie tvořila podnikatelskou třídu, která vlastnila továrny a podniky, zatímco dělnická třída byli lidé pracující v továrnách a továrnách za mzdu.
S rozvojem průmyslu vznikl a rozvíjel se kapitalismus, jehož základním principem je nepřetržitá akumulace kapitálu. Kapitál je výrobní prostředek, peníze, které lze investovat do nových podniků nebo zboží k prodeji. Kapitalismus podnítil další pokrok v ekonomice, ale také způsobil sociální problémy spojené s vykořisťováním dělníků a zhoršováním jejich pracovních podmínek.
Začátek 19.století byl dobou industrializace, která přinesla pozitivní i negativní změny v životě lidí. Průmyslový a vědecko-technický pokrok se stal základem moderní civilizace, ale byl také doprovázen vykořisťováním dělníků, zhoršováním jejich životních podmínek a práv.
Oddíl 4: Velké geografické objevy a budování koloniálních říší
- Portugalsko a Janov: Konam a Díaz. Portugalsko bylo jedním z prvních států, které aktivně začaly hledat námořní cestu do Indie. V roce 1497 se portugalské lodi Conam pod velením Vasca da Gamy podařilo překonat Mys Dobré naděje a otevřít námořní cestu z Evropy do Indie. V roce 1488 se portugalský mořeplavec Bartolomeu Díaz dostal na Mys Dobré naděje, ale nedokázal ho předjet.
- Columbus a cesta do Ameriky. V roce 1492 Christopher Columbus, který pracoval pro španělský královský dvůr, objevil nový kontinent - Ameriku. Tento objev se stal jednou z nejvýznamnějších událostí v historii lidstva a završil první etapu velkých geografických objevů.
- Magellanův Výzkum. Fernand Magellan, španělský mořeplavec, se stal prvním člověkem, který obeplul Zemi z moře. V roce 1519 se Magellan vydal na svou cestu a o tři roky později, v roce 1522, se jeho expedice vrátila do Španělska. Tato událost dokázala, že Země je kulovité těleso a umožnila lidem pochopit globální strukturu naší planety.
- Amerika a vznik koloniálních říší. Objev Ameriky vedl k vytvoření koloniálních říší španělské a portugalské. Španělsko ovládalo velkou část jižní a střední Ameriky a část Severní Ameriky, zatímco Portugalsko ovládalo Brazílii a část afrického pobřeží.
- Postupné rozdělení světa mezi evropské mocnosti. V důsledku konkurence mezi různými evropskými mocnostmi byl svět rozdělen do sfér vlivu. Na počátku 16.století vydal papež Alexandr VI. bulu rozdělující nový svět mezi Španělsko a Portugalsko. Tento dokument se stal základem pro další rozdělení říší a vytvoření nových kolonií.
Velké geografické objevy a budování koloniálních říší měly zásadní vliv na světové dějiny. Staly se základem pro vytvoření moderní geopolitické mapy světa a také vedly ke vzniku nových kultur, obchodních vazeb a ekonomických systémů. Toto období bylo zlomovým bodem v historii lidstva a zanechalo nesmazatelnou stopu ve vývoji společnosti a mezinárodních vztahů.